Čeština v Arduino IDE 1.0.5

Podílíme se na překladu rozhraní vývojového prostředí Arduino IDE do češtiny jak pro verzi IDE 1.0.5 tak nově vyvíjené větve IDE 1.5.x. Žel, náš překlad (stejně jako některé další) se zatím nedostal do starší verze IDE, jelikož vývojový team je teď soustředěn především na novou verzi 1.5.x. Proto jsme pro naše české makery vytvořili distribuční balíčky Arduino 1.0.5-CZ, které obsahují počeštění.

Balíček Arduino 1.0.5-CZ:

Balíček Arduino 1.5.3:

Balíček nainstalujte stejně jako oficiální distribuční balíčky (od kterých se tyto liší pouze přidáním jazyků). Návody, zatím pouze anglicky psané, pro Windows či OS X naleznete na oficiálních stránkách arduino.cc.

Češtinu zapnete tak, že v menu File->Preferences vyberete v položce Editor language: Čeština. Poté stisknete OK a a restartujete Arduino IDE. Tedy program ukončíte a znovu spustíte program Arduino a pak už byste měli vidět počeštěná menu tak, jak je vidíte na obrázku níže:

Screen Shot 2012-12-17 at 14.23.45
Budeme vděčni za jakékoli připomínky k překladu na e-mailu mcha(zavináč)4makers.cz.

Ať vám dobře slouží k vývoji vašich projektů.

EDIT: (17.12.2012) – změněny odkazy z verze 1.0.2-CZ na 1.0.3-CZ.
EDIT: (12.03.2013) – změněny odkazy z verze 1.0.3-CZ na 1.0.4-CZ.
EDIT: (12.03.2013) – přidány odkazy na 1.5.3
EDIT: (21.05.2013) – změněny odkazy z verze 1.0.4-CZ na 1.0.5-CZ.

 

Rubriky: Arduino | Štítky: , | Napsat komentář

Co je nového v Arduino IDE 1.0.4

2cc4e2d28a5911e2ad7a22000a9f3090_7

Včera 11.března 2013 vyšla další verze vývojového prostředí Arduino (Arduino IDE 1.0.4). V release notes (tj. záznamu provedných změn) se můžeme dočíst, že byl upraven bootloader pro Mega2560 a tudíž bude fungovat watchdog. Upraveny jsou ovladače pro Windows, zejména problém z podpisem ve Win8. Dále bylo opraveno několik chyb v jádře a knihovnách systému a nakonec, byla přidána knihovna pro nový oficiální GSM shield.

Pro novou počeštěnou verzi byl upraven i článek Čeština v Arduino IDE 1.0.4 odkud si můžete novou verzi tohoto IDE stáhnout. Případně stahujte přímo z oficiálních stránek.

Rubriky: Arduino | Štítky: , , , | Komentáře nejsou povoleny

Wi-fi USB adaptér ZyXEL NWD2105 na Raspi

wifi dongle ZyXELPři hledání levného USB Wi-fi dongle pro mé Raspberry Pi jsem na fórech narazil na adaptér od firmy ZyXEL, NWD2105. Je dostupný (kupoval jsem u našeho lokálního dodavatele, ale je k mání i na Alze a jiných eshopech), za velmi dobrou cenu cca 250 Kč (bez DPH) a hlavně funguje s raspi bez nutnosti použití externího USB hubu pro napájení. S tím trošku souvisí jeho nižší citlivost oproti jiným podobným zařízením, nicméně na můj projekt je naprosto dostačující.  Původně jsem jej konfiguroval na starší upravené verzi Raspbianu (Occidentalis v0.2), ale pro účely tohoto článku jsem stáhl poslední stabilní Raspbian wheezy (2012-12-16-wheezy-raspbian) a zjistil, že konfigurace je oproti mým původním peripetiím s upgradem modulů kernelu a nepříjemnou konfigurací v této nové verzi OS pro Raspberry daleko jednodužší, proto si popíšeme tuto, přičemž budeme předpokládat, že konfigurujume pomocí příkazové řádky (CLI), tedy prostředictvím SSH nebo přímo z textové konzole. Konfigurace prostřednicvím GUI je u toho zařízení ještě jednodušší, použijete aplikaci, která je na defaultní ploše Raspianu pojmenována Wifi Config
wifi_config
Tato aplikace umožňuje graficky provádět prakticky to samé co budeme dělat v tomto návodu ručně, tj. zobrazí viditelné sítě a pozmění příslušný konfigurační soubor.

Při zasunutí dongle do Raspberry Pi lze nechat systém pomocí příkazu sudo lsusb vypsat jaká všechna USB zařízení vidí.

$ sudo lsusb 
Bus 001 Device 001: ID 1d6b:0002 Linux Foundation 2.0 root hub 
Bus 001 Device 002: ID 0424:9512 Standard Microsystems Corp. 
Bus 001 Device 003: ID 0424:ec00 Standard Microsystems Corp. 
Bus 001 Device 005: ID 0586:341e ZyXEL Communications Corp. NWD2105 802.11bgn Wireless Adapter [Ralink RT3070]

To se hodí při řešení problémů s detekcí zažízení systémem, hledání vhodného modulu pro kernel atp.. Poslední řádek ukazuje na přítomnost zasunutého wi-fi adaptéru NWD2105.  Po zjištění, že systém zařízení nějak detekoval lze ještě pomocí sudo ifconfig zjistit, zda se adaptér objevil v systému i jako síťové rozhraní:

$sudo ifconfig
[ ... ]
wlan0     Link encap:Ethernet  HWadr b0:b2:dc:60:3b:48  
          AKTIVOVÁNO VŠESMĚROVÉ_VYSÍLÁNÍ MULTICAST  MTU:1500  Metrika:1
          RX packets:0 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
          TX packets:0 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
          kolizí:0 délka odchozí fronty:1000 
          RX bytes:0 (0.0 B)  TX bytes:0 (0.0 B)

V případě toho adaptéru nenastal žádný problém a objevilo se síťové rozhraní wlan0. V případě, že se žádné nové síťové rozhraní neobjeví, je pravděpodobné, že nastal nějaký problém na úrovni ovladače (modulu kernelu) a pak nastává hledání řešení, ale u toho konkrétního zařízení můžeme přistopit k dalšímu kroku. Ověříme zda zařízení opravdu dokáže detekovat wi-fi provoz v okolí, tj. zda vidí nějaké přítomné bezdrátové sítě. Příkazem sudo iwlist wlan0 scan  aktivujeme detekci (scan) síťí v okolí a výstupem je podrobný výpis se všemi možnými a nemožnými parametry těchto sítí (důležité pro další nastavení jsou identifikace sítě (ESSID) a podporované druhy autentizace):

$ sudo iwlist wlan0 scan
wlan0     Scan completed :
          Cell 01 - Address: 88:7F:7C:3D:31:1D
                    Channel:3
                    Frequency:2.422 GHz (Channel 3)
                    Quality=70/70  Signal level=-27 dBm  
                    Encryption key:on
                    ESSID:"BlueSky"
                    Bit Rates:1 Mb/s; 2 Mb/s; 5.5 Mb/s; 11 Mb/s; 18 Mb/s
                              24 Mb/s; 36 Mb/s; 54 Mb/s
                    Bit Rates:6 Mb/s; 9 Mb/s; 12 Mb/s; 48 Mb/s
                    Mode:Master
                    Extra:tsf=000000aaaa6306a1
                    Extra: Last beacon: 1210ms ago
                    IE: IEEE 802.11i/WPA2 Version 1
                        Group Cipher : TKIP
                        Pairwise Ciphers (2) : CCMP TKIP
                        Authentication Suites (1) : PSK
          Cell 02 - Address: 00:26:CB:C6:6E:43
                    Channel:3
                    Frequency:2.422 GHz (Channel 3)
                    Quality=45/70  Signal level=-65 dBm  
                    Encryption key:on
                    ESSID:"PracovniSit"
                    Bit Rates:1 Mb/s; 2 Mb/s; 5.5 Mb/s; 11 Mb/s; 18 Mb/s
                              24 Mb/s; 36 Mb/s; 54 Mb/s
                    Bit Rates:6 Mb/s; 9 Mb/s; 12 Mb/s; 48 Mb/s
                    Mode:Master
                    Extra:tsf=000000addabf9922
                    Extra: Last beacon: 1210ms ago
                    IE: IEEE 802.11i/WPA2 Version 1
                        Group Cipher : TKIP
                        Pairwise Ciphers (2) : CCMP TKIP
                        Authentication Suites (1) : PSK 
                    IE: WPA Version 1
                        Group Cipher : TKIP
                        Pairwise Ciphers (2) : CCMP TKIP
                        Authentication Suites (1) : PSK

Z výpisu je vidět, že v dosahu jsou dvě  sítě, jedna s označením BlueSky a druhá označená PracovniSit. Protože známe přístupová hesla k síti PracovniSit můžeme nakonfigurovat připojení na úrovni bezdrátové sítě. Připojení k bezdrátové síti se nakonfiguruje  v souboru /etc/wpa_supplicant/wpa_supplicant.conf , do kterého je třeba přidat řádky s konfigurací připojení k některé z viditelných sítí. V následujícím přikladu jsou nakonfigurovány dvě sítě mojewifi a PracovniSit.

network={
  ssid="mojewifi"
  key_mgmt=WPA-PSK
  psk="heslo"
}
network={
  ssid="PracovniSit"
  key_mgmt=WPA-PSK
  psk="Heslo hello hes!"
}

V souboru můžeme nakonfigurovat připojení k několika sítím  a dokonce může jít o sítě z různým druhem autentizace, systém se pokouší k sítím připojit v pořadí uvedeném v souboru.  O dalších parametrech pro jiné nastavení vaší sítě se můžete dočíst například zde.

Když systém restartujeme tak pomocí příkazu sudo iwconfig wlan0  můžeme zjistit kvalitu a druh bezdrátového připojení:

$sudo iwconfig wlan0
wlan0     IEEE 802.11bgn  ESSID:"PracovniSit"  
          Mode:Managed  Frequency:2.472 GHz  Access Point: 00:26:CB:C6:6E:43   
          Bit Rate=1 Mb/s   Tx-Power=20 dBm   
          Retry  long limit:7   RTS thr:off   Fragment thr:off
          Encryption key:off
          Power Management:on
          Link Quality=45/70  Signal level=-65 dBm  
          Rx invalid nwid:0  Rx invalid crypt:0  Rx invalid frag:0
          Tx excessive retries:1  Invalid misc:4   Missed beacon:0

Použijeme-li nyní znovu příkaz ifconfig, tak za předpokladu, že nám IP adresu přiřazuje DHCP server bychom mohli vidět funkční síťové zařízení s nakonfigurovanou IP adresou.

$sudo ifconfig
[ ... ]
wlan0     Link encap:Ethernet  HWadr b0:b2:dc:60:3b:48  
          inet adr:10.20.30.100  Všesměr:10.20.30.255 Maska:255.255.255.0
          AKTIVOVÁNO VŠESMĚROVÉ_VYSÍLÁNÍ BĚŽÍ MULTICAST  MTU:1500  Metrika:1
          RX packets:8 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
          TX packets:4 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
          kolizí:0 délka odchozí fronty:1000 
          RX bytes:1256 (1.2 KiB)  TX bytes:1012 (1012.0 B)

 

Raspberry Pi s připojeným Wi-Fi dongle od ZyXELu

 

Rubriky: Raspberry Pi | Štítky: , , | Napsat komentář

Připojení Raspberry Pi k VGA

HD Adapter HDMI na VGAStalo se mi, že jsem přes ssh konfiguroval wifi bridge na Raspberry Pi a nějak jsem se uklepl v editování konfigurace a po restartu se raspberry na síti neobjevilo. Neměl jsem v dosahu žádné HDMI zařízení, jen seriový terminál a monitor pouze s VGA. V tu chvíli mi bylo jasné, že by se mi hodil adaptér konvertující HDMI na VGA, chvilka vyhledávání na fórech mne přivedla k levnému adaptéru, který jsem nakonec za $11 na eBay koupil z Asie (stačí na eBay vyhledat frázi  “1080P HDMI Male To VGA RGB Female Video Cable Converter Adapter“).  Aby raspi posílalo adaptéru data, kterým porozumí váš monitor, je třeba  upravit parametry v souboru config.txt . Tento textový soubor se nachází na SD kartě přímo v kořenovém adresáři. Takže stačí ve vašem systému připojit SD a soubor upravit ve vašem oblíbeném textovém editoru. Pro můj starý monitor jsem upravil následující parametry:

# nastavi maximalni HDMI kompatibilitu
hdmi_safe=1
# neprovadi se detekce typu HDMI displeje
hdmi_force_hotplug=1
# nastaveni specifického HDMI modu - viz http://elinux.org/RPi_config.txt
hdmi_group=1
hdmi_mode=1
# naridi HDMI mode namisto DVI mode
hdmi_drive=2
# zesili signal do HDMI
config_hdmi_boost=4

Nyní stačí kartu bezpečně odpojit od vašeho systému, vložit do Raspberry Pi, připojit HDMI konektor adapteru k raspi a do VGA připojit monitor a po připojení ke zdroji byste měli vidět běžné bootování raspberry na vašem VGA monitoru.

Rubriky: Raspberry Pi | Štítky: , , | Komentáře nejsou povoleny

Hliníková krabička na Raspberry Pi

Přes twitter se k nám dostala zpráva, že česká firma EMKO Case  dodává pěkné hliníkové krabičky na Raspberry Pi. Protože hliníková krabička odvádí teplo a my chtěli náší raspině trošku tepelně ulevit tak se rozhodli jednu krabičku této firmy zakoupit. Firma prodává krabičky ve dvou provedeních Case-A se zapuštěným konektorem pro ethernet za 140Kč či Case-B s vystrčeným USB konektorem za 99Kč . Cena ani jedné není nikterak závratná a tak jsme vybrali podle vzhledu spíše kompaktnější model Case-B, který nepůsobí tak „krabicoidně“.

Prvním problémem bylo objednání. Webový objednávkový systém prostě nefunguje, po telefonickém dotazu nám bylo doporučeno napsat e-mailovou objednávku. Domluva s firmou po e-mailu byla pak již dobrá, vše jsme dohodli s tím, že krabičky nejsou vyrobené a že bude třeba chvilku počkat. Nakonec krabička dorazila ještě týden před dohodnutým termínem.

Mezitím @ArnieXs na svém blogu napsal zklamaný post z EMKO Case-A. Dodaná krabička měla opravdu řadu vážných nedostatků. Tak jsme čekali jak dopadneme my. Krabička dorazila záhy. Jaké bylo naše milé překvapení, že krabička seděla naprosto přesně na naše Raspberry Pi obou typů (jak z menší tak s větší pamětí).

Krabička z obhýbaného hliníkového plechu působí ve skutečnosti jako taková plechová klícka na cvrčky, prostě na stole to moc parády neudělá. Na našem druhém raspi máme plastovou krabičku od fy.Multicomp (155Kč), která  sluší raspi nesrovnatelně lépe. Na druhou stranu se  v plastové krabičce CPU poměrně dost zahřívá, oproti hliníkovému case, které  odvádí teplo dle očekávání velmi dobře. K odvodu tepla hliníkové krabičky přispívá i to, že je celá horní část case děrovaná.

Krabičku od firmy Emko bychom doporučili spíše na některá méně viditelná nasazení Raspi – nějaký schovaný servřík či řídící jednotka pro nějaké technické zařízení. Avšak v případě, že raspi chcete použít v obývacím pokoji použijte raději nějaký designerský skvost,  a nebo můžete také podpořit tento nový projekt designově (i funkčně) pěkného a promyšleného case.

Rubriky: Raspberry Pi | Štítky: , | Komentáře nejsou povoleny

GUI na Raspberry Pi bez přímo připojeného monitoru

Když mi dorazilo mé první Raspberry Pi (Raspi), neměl jsem po ruce žádné HDMI zobrazovací zařízení (TV doma nemám, jen starý VGA monitor a seriový VT220). Nicméně vyzkoušet nové zařízení se mi samozřejmě chtělo, tak jsem na SD kartu nainstaloval Raspbian /debian linux upravený pro Raspi/. Návodů jak to udělat je mnoho a ještě jistě i přibudou a tak detaily teď popisovat nebudu. Já jsem postupoval podle původního návodu na oficiálních stránkách (prostě stáhnete image SD karty a tuto image přenesete na medium – v unix-like systémech /linux, OS X/ je to otázka chviličky).
Pak jen zapojíte ethernet a mikroUSB napájecí kabel (ten také není součástí dodávky, tak jsem si jej půjčil od čtečky karet) a sledujete jak se rozsvítí LED napájení (PWR) a jak pěkně poblikává ledka OK, indikující aktivitu na SD kartě. (Pozn.: Na nových deskách je ledka označena ACT).Po chvilce se aktivují i další ledky jako LNK (link – spojení s nadřazeným ethernet zařízením), případně i FDX (full-duplex) či iledka 10M (či 100 na nových, indikátor „stovkové“ LAN). Jenže co teď? Nejjednoduží se mi zdálo zjistit z DHCP serveru IP addresu, která byla přiřazena Raspi, nicméně to nelze nikterak zobecnit a ne každý umí IP adresu přiřazenou danému zařízení najít. V tomto článku je proto popsána možnost nastavení pevné IPadresy přímo v nastavení na SD kartě, takže IP adresu víte předem. Pak jen zbývá se na toto zařízení připojit vzdáleným terminálem pomocí protokolu SSH, který je dnes součástí všech unix-like systémů, na windows pak, lze použít skvělý program PuTTY. V unixech pro připojení k Raspi na IP adrese, např., 10.20.30.40 užijeme přikazovou řádku ve formě:

$ ssh -lpi 10.20.30.40

Ve windows po spuštění PuTTY do okénka Host Name (or IP address) zadáme IP adresu Raspi a poté odpovíme na případný dotaz kladně a na výzvu terminálu login as: odpovíme pi. Jak v unixech tak ve windows pak na výzvu password: odpovíme zadáním hesla raspberry. Tedy užíváme defaultního uživatelského jména a hesla distribuce Rasbian (pi/raspberry), je-li vaše distribuce jiná tak toto jméno a heslo může být také jiné a je uváděno na stránkách distribuce.

Poté je dobré nakonfigurovat raspi tak, jak uvádějí běžné návody, tedy spustíte příkaz

$ sudo raspi-config

Nicméně my nechceme zůstat pouze u textového terminálu a jelikož nemáme připojené žádné grafické zařízení k RasberryPi přímo tak užijeme vzdáleného grafického terminálu postaveného na protokolu VNC.
Nejprve přes SSH terminál doinstalujeme VNC server tím, že spustíme příkaz:

$ sudo apt-get install tightvncserver

Na případné výzvy instalátoru odpovídáme zadáním y (a enter). Po nainstalování VNC server spustíme příkazem:

$ tightvncserver -depth 24

na výzvu Password: zadáme libovolné heslo, které pak použijeme pro vzdálený vnc-přístup k raspi, tak např. 123456 a poté na výzvu ...view-only password (y/n)? odpovíme zadáním n (písmeno N a enter). VNC server vypíše oznámení o tom, kde a jak začal pracovat, které by mělo obsahovat i řádek podobný tomuto:

New 'X' desktop is raspberrypi:1

Pak již je možné se na raspi připojit pomocí libovolného VNC klienta i graficky. Na Windows můžete naisntalovat např. TightVNC klienta (nemusíte instalovat server, stačí vám viewer), na OS X je dobrou volbou Chicken. V TightVNC Vieweru pro připojení zadáváme IP adresu následovanou dvojtečkou a číslem displeje (tedy 1), tak jak nám to VNC server napsal, tedy v našem případě 10.20.30.40:1. V Chicken VNC Vieweru zadáme IP adresu do jednoho políčka připojovacího formuláře a do políčka Display or port zadáme 1 namísto defaultní 0. Po zadání hesla (toho co jsme zadali při startu VNC serveru), tedy 123456 již vidíme grafickou obrazovku našeho RaspberryPi tak, jak bychom ji viděli na lokálním monitoru.


A na závěr by vás mohlo zajímat jak co nejrychleji běžící server ukončit? VNC server se ukončuje  příkazem:
$ tightvncserver -kill :1
kde to :1 je opravdu dvojtečka následovaná číslem displeje, tedy v našem případě jedničkou.

Rubriky: Raspberry Pi | Štítky: , | Napsat komentář

Instalace Arduino 1.0.2 na Windows 8

V nových Windows 8 je trošku problém dostat do ststému digitálně nepodepsané ovladače FTDI USB Drivers pro seriovou komunikaci s vývojovou deskou Arduino. Ovladače jsou OS Win8 odmítnuty kvůli bezpečnosti. Tuto ochranu, na striktní odmítnutí nepodepsaných ovladačů, je však možné vypnout a ovladač poté nainstalovat. Ověřili následující postup uvedený na diskusním fóru:

  1. Stiskněte klávesu Windows (levá klávesa okno) a zároveň klávesu R (a zvolte Spustit)
  2. Vložte nebo zkopírujte příkaz:
    shutdown.exe /r /o /f /t 00
  3. Potvrďte OK.
  4. Systém se restartuje do Restart pro naše potřeby.
  5. Zvolte Odstranit potíže
  6. Vyberte možnost Upřesnit možnosti
  7. Vyberte položku Nastavení spuštění
  8. Stačte tlačítko Restartovat
  9. Systém se restartuje do Nastavení spuštění
  10. Vyberte Zakázat Driver Signature Enforcement – (u nás to to byla volba F7)
  11. Po restartu systému nainstalujte ovladač jako obvykle přes správce zařízení.
Rubriky: Arduino | Štítky: , | Komentáře nejsou povoleny